Nákupní košíkZákladní faktory výroby vína
Kvalitu konečné podoby vína určují čtyři klíčové faktory:
Půda
PŮDOU ROZUMÍME VÍCE NĚŽ VLASTNÍ PŮDNÍ TYP A DRUH.
Pro výrobu kvalitního vína je též významná
- zeměpisná lokalizace - severní nebo jižní polokoule, země oblast
- topografická pozice - svah nebo údolí, orientace vůči slunci, blízkost řeky
- půda jako zdroj živin - minerály a podloží
ZEMĚPISNÁ LOKALIZACE
Vinná réva prospívá nejlépe v oblastech s teplým a vlhkým létem. Všude jinde je její pěstování možné pouze s lidskou pomocí. Díky po staletí získávaným a předávaným zkušenostem a hledání nejvhodnějších odrůd hroznů se pěstování vinné révy mohlo rozvinout i v zemích s relativně studeným klimatem (Německo, Belgie, Anglie) nebo naopak v horkých a suchých oblastech (Středomoří).
Obecně lze říci, že nejlepší výsledky v pěstování vinné révy jsou dosahovány na severní polokouli mezi 30° a 50° zeměpisné šírky a na jižní polokouli mezi 30. a 40. rovnoběžkou. To samozřejmě neplatí absolutně, jde pouze o průměrné hodnoty. Některá velmi kvalitní vína lze nalézt i severně od 50. rovnoběžky.
TOPOGRAFICKÁ POZICE
Vinná réva je z hlediska pěstování nenáročná rostlina - potřebuje jen dostatek světla, vody a tepla. Při výběru místa pro vinici je třeba upřednostnit oblasti s mnoha hodinami slunečního svitu. Může se jednat o svah, rovinu nebo údolí.
Příliš mnoho slunečního svitu však může být pro rostliny škodlivé, obzvláště, pokud se vyskytuje v dané oblasti málo vody - pak mohou rostliny trpět suchem. Proto ve velmi teplých a suchých oblastech nacházíme dobré vinice často ve vyšší nadmořské výšce. V chladných oblastech s častými srážkami se vinicím daří nejlépe na jižních, východních nebo západních svazích - tady přijímají rostliny nejvíce tepla. Další výhodou svahů je, že jsou méně ohrožovány mrazem.
Jinou výhodou vinic položených na svahu bývá větší propustnost půdy. Voda je pro révu nezbytná a musí být přítomna v hlubších vrstvách, nejlépe v hloubce několika metrů. Réva pak musí hlouběji zakořenit a to jí zároveň umožňuje získat z půdy více živin. Půda na vinicích v údolích musí být dobře propustná, např. díky vyššímu podílu štěrku nebo kamení v podloží - taková půda pak dokáže absorbovat i silný déšť.
Velké množství vinařských oblastní v Evropě se rozkládá podél břehů řek. Velké vodní plochy poskytují v chladném počasí ochranu před mrazem - v horkém počasí naopak voda zajišťuje nezbytné chlazení.
Kromě světla, tepla a vody je důležité vzít v úvahu také vítr. Ten může mít positivní vliv díky ochlazování hroznů nebo kvůli schopnosti osušit hrozny po dešti. Příliš časté a silné větry však mají negativní dopad na rostliny. V takovém případě může jako vhodná bariéra posloužit dobře umístěný les.
PŮDA JAKO ZDROJ ŽIVIN
Réva získává živiny z půdy prostřednictvím svých kořenů - ty v půdě nacházejí všechny minerály, které zajišťují zdravý růst a dobrou sklizeň. Jedná se především o dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník, síru, železo, zinek a rozličné stopové prvky.
Réva dokáže svým koženovým systémem přijímat všechny živiny v hloubce několika metrů - i více než 15 m. Vhodné podloží může být tvořeno vápencem, žulou nebo půdou sestávající se ze štěrku a břidlice překrytou písčitými nebo jílovitými sedimenty.
Velmi důležité je to, aby rostlina nedostávala příliš mnoho umělých hnojiv - ty způsobují "lenost" a ochablost. Na konci 80. let 20. století mnoho výrobců vína, kvůli zajištění větších sklizní s menší potřebou práce, intenzivně hnojili půdu, kterou předtím chemicky zcela umrtvili. V 90. letech však vědci z celého světa začali bít na poplach, protože v půdě mnoha vinic se začala projevovat silná mineralizace - půda se pomalu začala měnit v kámen.